|
|
Indukované pluripotentní kmenové buňky a jejich využití k léčbě míšního poranění a ALS.
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) se staly novým fenoménem regenerativní medicíny. Je zřejmé, že sdílejí některé společné vlastnosti s embryonálními kmenovými buňkami (ESCs), jako jsou kmenovost, sebeobnova, diferenciační potenciál. iPSCs mají navíc tu vlastnost, že mohou být derivovány na míru pacientovi, a není proto nutné podávat imunosupresiva. S ESCs se dále pojí kontroverze s jejich získáváním výhradně z embryí. U iPSCs můžeme jako jejich zdroj použít kteroukoliv somatickou buňku (preferenčně jsou využívané fibroblasty díky své snadné dostupnosti). Jejich reprogramováním transkripčním koktejlem (OCT4, SOX2, KLF4, c-MYC / OCT4, SOX2, NANOG, LIN28) se získá linie nediferencovaných iPSCs, které se dále diferencují například do neuronálních prekurzorů (iNPs). Takto připravené buňky lze transplantovat do místa poranění, kde pomáhají regeneraci tkáně příjemce různými mechanismy, jako jsou buněčná náhrada či podpora tvorby trofických faktorů. Přesto ale stále existuje riziko tumorogeneze či nízké výtěžnosti při samotné přípravě, což omezuje využití těchto buněk v klinické praxi. Ve své bakalářské práci se proto především zaměřím na to, jaký je terapeutický efekt iPSCs v preklinických studiích, jak jsou vyžívány pro léčbu neurodegenerativních onemocnění, jako je amyotrofická laterální...
|
|
|
Indukované pluripotentní kmenové buňky a jejich využití k léčbě míšního poranění a ALS.
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) se staly novým fenoménem regenerativní medicíny. Je zřejmé, že sdílejí některé společné vlastnosti s embryonálními kmenovými buňkami (ESCs), jako jsou kmenovost, sebeobnova, diferenciační potenciál. iPSCs mají navíc tu vlastnost, že mohou být derivovány na míru pacientovi, a není proto nutné podávat imunosupresiva. S ESCs se dále pojí kontroverze s jejich získáváním výhradně z embryí. U iPSCs můžeme jako jejich zdroj použít kteroukoliv somatickou buňku (preferenčně jsou využívané fibroblasty díky své snadné dostupnosti). Jejich reprogramováním transkripčním koktejlem (OCT4, SOX2, KLF4, c-MYC / OCT4, SOX2, NANOG, LIN28) se získá linie nediferencovaných iPSCs, které se dále diferencují například do neuronálních prekurzorů (iNPs). Takto připravené buňky lze transplantovat do místa poranění, kde pomáhají regeneraci tkáně příjemce různými mechanismy, jako jsou buněčná náhrada či podpora tvorby trofických faktorů. Přesto ale stále existuje riziko tumorogeneze či nízké výtěžnosti při samotné přípravě, což omezuje využití těchto buněk v klinické praxi. Ve své bakalářské práci se proto především zaměřím na to, jaký je terapeutický efekt iPSCs v preklinických studiích, jak jsou vyžívány pro léčbu neurodegenerativních onemocnění, jako je amyotrofická laterální...
|
|
|
Treatment of spinal cord injury by transplantation different types of stem cells
Dubišová, Jana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Cizkova, Dasa (oponent)
Poranenie miechy (SCI) je veľmi zložité poranenie s obrovskými následkami, ktoré postihujú nielen samotného pacienta, ale zmenia život aj rodinným príslušníkom a okoliu. Rovnako sa extrémne dvíhajú náklady na život takto postihnutých ľudí. Preto sa hľadá vhodná metóda, ktorá by pomohla pacientom po SCI vrátiť sa do normálneho života, alebo aspoň zmierniť následky na čo najmenšiu možnú formu. Existuje viacero medicínskych prístupov pre liečenie následkov SCI. V tejto práci sme sledovali účinky transplantácie rozličných typov kmeňových buniek, a to mezenchymálnych buniek kostnej drene (hBM-MSCs), mezenchymálnych buniek z pupočníkového tkaniva (hUC- MSCs), neurálnych prekurzorov derivovaných z indukovaných pluripotentných buniek (iPS- NPs) a neurálnych kmeňových buniek derivovaných z ľudského fetálneho tkaniva miechy (SPC- 01). Tieto bunky boli transplantované intraspinálne alebo inrtathekálne 7 dní po navodení experimentálneho modelu SCI u laboratórneho potkana. Sledovali sme expresiu génov, týkajúcich sa neurogenézy, rastových faktorov a inflamačných markerov a to v dvoch časových intervaloch, 10 a 28 dní po SCI. Naše údaje ukázali signifikantné zmeny v génovej expresií 10 dní po SCI. Signifikantne zvýšená expresia vaskulárneho endotelového rastového faktoru (Vegf), ciliárneho rastového faktoru...
|
host ::
RSS.